Čeští zemědělci, jste k smíchu!

17. listopadu 2009 v 0:22
Rebélie nebo také selské vzpoury patří odjakživa nesmazatelně k dějinám našeho území. Ať už jde o masivní povstání vykořisťovaného lidu v roce 1680 za vlády Leopolda I. nebo o vlnu protestů o necelých sto let později, kdy vládla Marie Terezie. Tehdejší sedláci neměli takové možnosti komunikace jako mají zemědělci dnes, přesto se ale dokázali domluvit a vytvořit selskou armádu vyzbrojenou vším, čím bylo možné hrozit tolik nenáviděné vrchnosti, která tehdy stejně jako dnes požadovala od poddaných nehorázné daně a otrockou práci. Ozbrojení sedláci táhli krajem od vesnice k vesnici od stavení ke stavení a cestou se k nim přidávali další a další nespokojení občané. Selské armády útočily na sídla vrchnosti, která bohatla na utrpení poddaných.

Tak třeba ve východních Čechách zaútočila selská armáda roku 1775 na zámek v Dobřenicích, který lehl popelem nebo na zámek v Hoříněvsi, který byl zcela vypleněn. Podobně útočili sedláci na vykořisťovatele z řad vrchnosti téměř po celém našem území. Z dnešního pohledu se může zdát, že sedláci ničili kulturní památky, ale v té době zámky sloužily jako luxusní rezidence zbohatlé šlechty, která nutila poddané vykonávat otrockou práci za nelidských podmínek. V roce 1775 táhlo na Prahu ze severu a z východu k deseti tisícům rozzuřených sedláků, kteří byli ochotní pokračovat až na Vídeň. Vyděšená vrchnost ale povolala armádu a ta tisíce selských rebelů rozehnala. U Chlumce nad Cidlinou bylo dokonce několik mrtvých, odtud to známé-dopadli jak sedláci u Chlumce.

Během rebélií v 17. století byli pro změnu selští vůdcové zatýkáni a exemplárně veřejně popravováni, případně čtvrceni zaživa a části jejich těl byly rozvěšovány u příjezdových cest do našich měst pro výstrahu jiným. I přes hrozbu ztráty vlastního života ale tehdejší sedláci pokračovali v boji proti vrchnosti až nakonec po staletích útlaku docílili zrušení nevolnictví a nakonec i roboty. Domohli se tak svých práv. Dnes se o selských povstáních raději nemluví, protože šlo v podstatě o vzpouru občanů proti vládě a lidé by mohli v těch mužích (nejen) z královéhradecka vidět své vzory, což by mohlo být pro dnešní vrchnost nebezpečné.

Podívejme se ale na dnešní sedláky, takzvané zemědělce. Co dělají oni proto, aby si jich naše vrchnost všimla? Lijou mléko do polí. Jde o jistou formu pasivního protestu, která ale nemá takový účinek, jaký by zemědělci čekali. Jsou naší vrchnosti zcela lhostejní a navíc jsou ještě k smíchu všem, kteří se na jejich bláznivé počínání dívají u televizních obrazovek. Zemědělci, pokud chcete něčeho dosáhnout, měli byste si vzít příklad z vašich předků. S vybavením, které máte, by bylo možné protestovat daleko efektivněji.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Recep Recep | E-mail | Web | 1. března 2012 v 16:36 | Reagovat

Pravdu díš....:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama