Listopad 2009

Čeští zemědělci, jste k smíchu!

17. listopadu 2009 v 0:22
Rebélie nebo také selské vzpoury patří odjakživa nesmazatelně k dějinám našeho území. Ať už jde o masivní povstání vykořisťovaného lidu v roce 1680 za vlády Leopolda I. nebo o vlnu protestů o necelých sto let později, kdy vládla Marie Terezie. Tehdejší sedláci neměli takové možnosti komunikace jako mají zemědělci dnes, přesto se ale dokázali domluvit a vytvořit selskou armádu vyzbrojenou vším, čím bylo možné hrozit tolik nenáviděné vrchnosti, která tehdy stejně jako dnes požadovala od poddaných nehorázné daně a otrockou práci. Ozbrojení sedláci táhli krajem od vesnice k vesnici od stavení ke stavení a cestou se k nim přidávali další a další nespokojení občané. Selské armády útočily na sídla vrchnosti, která bohatla na utrpení poddaných.

Tak třeba ve východních Čechách zaútočila selská armáda roku 1775 na zámek v Dobřenicích, který lehl popelem nebo na zámek v Hoříněvsi, který byl zcela vypleněn. Podobně útočili sedláci na vykořisťovatele z řad vrchnosti téměř po celém našem území. Z dnešního pohledu se může zdát, že sedláci ničili kulturní památky, ale v té době zámky sloužily jako luxusní rezidence zbohatlé šlechty, která nutila poddané vykonávat otrockou práci za nelidských podmínek. V roce 1775 táhlo na Prahu ze severu a z východu k deseti tisícům rozzuřených sedláků, kteří byli ochotní pokračovat až na Vídeň. Vyděšená vrchnost ale povolala armádu a ta tisíce selských rebelů rozehnala. U Chlumce nad Cidlinou bylo dokonce několik mrtvých, odtud to známé-dopadli jak sedláci u Chlumce.

Během rebélií v 17. století byli pro změnu selští vůdcové zatýkáni a exemplárně veřejně popravováni, případně čtvrceni zaživa a části jejich těl byly rozvěšovány u příjezdových cest do našich měst pro výstrahu jiným. I přes hrozbu ztráty vlastního života ale tehdejší sedláci pokračovali v boji proti vrchnosti až nakonec po staletích útlaku docílili zrušení nevolnictví a nakonec i roboty. Domohli se tak svých práv. Dnes se o selských povstáních raději nemluví, protože šlo v podstatě o vzpouru občanů proti vládě a lidé by mohli v těch mužích (nejen) z královéhradecka vidět své vzory, což by mohlo být pro dnešní vrchnost nebezpečné.

Podívejme se ale na dnešní sedláky, takzvané zemědělce. Co dělají oni proto, aby si jich naše vrchnost všimla? Lijou mléko do polí. Jde o jistou formu pasivního protestu, která ale nemá takový účinek, jaký by zemědělci čekali. Jsou naší vrchnosti zcela lhostejní a navíc jsou ještě k smíchu všem, kteří se na jejich bláznivé počínání dívají u televizních obrazovek. Zemědělci, pokud chcete něčeho dosáhnout, měli byste si vzít příklad z vašich předků. S vybavením, které máte, by bylo možné protestovat daleko efektivněji.



Co to byla ta slavná Sametová revoluce?

16. listopadu 2009 v 23:21
Milé děti, stalo se to před dvaceti lety, 17. listopadu 1989. Studenti se jednoho večera sešli v Praze na Národní třídě a ozbrojení pouhými svazky klíčů svrhli statečně komunistický režim, který v tehdejším Československu vládl tvrdou rukou nekonečných 40 let.

Tak zhruba takovéhle báchorky se vyučují na našich školách a dokonce i dnes se najde mnoho naivních lidí, kteří tomuto blábolu věří a pravdu označují za konspirační teorii. Podívejme se na sametovou revoluci trochu reálnou optikou-opravdu 10 tisíc študentíků rozdrtilo zločinecký režim pouhým cinkáním klíčů v ulicích Prahy? Když se na chvíli oprostíme od toho, co nám vtloukají média a hodné paní učitelky do hlav, vidíme, že je to celé pěkný nesmysl. Komunistický režim nepadl díky studentům, komunisté si sami moc dobře uvědomili, že v Československu končí, hlavně díky dění v sousedních státech, a proto se zástupci studentů sjednali dohodu v následujícím duchu: komunisté se vzdají moci, ale nový režim je nebude trestat. Oficiálně byla tato dohoda pojmenována jako "Tlustá čára za minulostí". V praxi to znamenalo, že komunisté skutečně nebyli potrestáni, byl jim ponechán veškerý nakradený majetek, zůstali ve vysokých funkcích a mnozí se podílejí na vládě dodnes.

Nový režim byl označen jako demokratický, i když se skutečnou demokracií nemá téměř nic společného, jde jen o pokračování režimu komunistického v jeho umírněnější formě, to znamená, že dnes žijeme v jakémsi neokomunistickém režimu a o demokracii si můžeme nechat zdát v našich nejdivočejších snech. Lidé jsou zde stále zavíráni do vězení jen za své názory, opravdové zločince osvobozuje sám prezident naší lidově-demokratické republiky a krade se ještě o něco víc než před rokem 1989. Opravdu jste kvůli tomuhle paskvilu před dvaceti lety cinkali tím vaším svazkem klíčů?



Veřejná bezpečnost zatkla členy White Justice. Nyní je na řadě Antifa

11. listopadu 2009 v 10:50
Veřejná bezpečnost (VB) za pomoci Sboru národní bezpečnosti (SNB) uspořádala zátah na neonacistickou teroristickou buňku, zvanou White Justice. Zatčeno bylo nepřeberné množství výrostků, uličníků a jiných vyvedáků. Prý plánovali únosy politiků a chtěli vyhodit do povětří všechno, co jen do povětří vyhodit lze. Chtěli? Opravdu?

Byli zatčeni na základě důkazů pořízených z internetové diskuze na jejich stránkách, kde si povídali o tom, že by bylo super vyhodit něco do povětří nebo někoho unést. Pokud zrovna neseděli u svých kompjůtrů, běhali po lese s airsoftovými zbraněmi a hráli si na vojáky pod vedením skutečného vojáka. Co z toho plyne? Airsofťáci, dávejte si bacha, můžete být kdykoliv obviněni z neonacismu a vaše hry na válku v lesích můžou být kdykoliv označeny za výcvik k teroristickým útokům.

Zatčeným neonacistům je také vytýkáno, že si zřídili seznam svých nepřátel, který nazvali Redwatch (v překladu něco jako "monitoring levičáků") a umístili ho na internet. Stejný registr svých ideových nepřátel však vede i ultralevicová extrémistická mládežnická organizace Antifa, hojně financovaná a podporovaná oficiálními českými médii. Dříve byl registr volně přístupný na webových stránkách http://antifa.cz/monit.php , nyní je ze stránek stažen a zůstaly zde jen fotografie údajných neonacistů. Kdo ze členů Antifa registr ideových nepřátel spravuje, je ve hvězdách, ale věřím, že Veřejná bezpečnost pachatele najde a brzo se v tisku objeví informace o zatýkání ultralevicových extrémistů, kteří chtějí svrhnout rádoby-demokratický režim a nastolit anarchii.

Ideální manželka Dagmar Tauchenová?

11. listopadu 2009 v 9:26
Tak tohle snad v naší novodobé historii nemá obdoby. Žena si přišla se zbraní v ruce pro svého vazebně stíhaného manžela a dokázala ho osvobodit ze spárů vězeňské eskorty. O koho šlo? Vazebně stíhaným je recidivista Pavel Tauchen, v současnosti popotahovaný úřady za vykrádání trezorů. Krást majetek druhých není správné, tudíž Tauchen zaslouží trest.

Podívejme se ale na jeho osmadvacetiletou manželku, Dagmar Tauchenovou, která má zřejmě zcela čistý rejstřík trestů. Tato žena musí mít obrovskou odvahu, když si svého manžela přišla osobně vyzvednout do plzeňské nemocnice, ve které byl na běžném vyšetření. Co byste na jejím místě udělali vy? Představte si tu situaci-milujete svého manžela nebo manželku, kterou vám jednoho dne odvedou příslušníci Veřejné bezpečnosti (dnes přezdívané Policie ČR). Buď se s uvězněním své drahé polovičky jednoduše smíříte nebo budete konat ve stylu amerických akčních filmů Tarantinovského ražení. Dagmar Tauchenová si vybrala tuto drsně romantickou možnost. Přestože šla osvobodit z našeho pohledu zločince, musím ocenit její oddanost, protože z jejího pohledu osvobodila svého manžela, člověka, kterého si očividně dost váží. A taková oddanost a odvaha se dneska moc nevidí. Bohužel, naše záporně kladná hrdinka bude po dopadení odsouzena, ne-li rovnou zastřelena příslušníky Veřejné bezpečnosti. Bude to smutný konec dobré manželky.