Červenec 2009

Poslanci chtějí zrušit letní prázdniny

14. července 2009 v 8:29
Naši poslanci (mnohdy bývalí členové KSČ) opět nemají co na práci, proto se rozhodli, že zruší školákům a studentům letní prázdniny v podobě, v jaké je známe desítky let. Bude se jednat o tom, že by v některých krajích letní prázdniny začaly už v červnu a v jiných až v červenci. S celým tím hloupým nápadem přišli v době ekonomické krize zoufalí majitelé cestovních kanceláří, kteří tvrdí, že by lidé díky různým začátkům letních prázdnin více cestovali, což je samozřejmě kravina, protože když nejsou prachy, tak lidi nebudou cestovat ani kdyby byly prázdniny třeba v listopadu.

Jak by to vypadalo v praxi, kdyby prázdniny skutečně začínaly v různých krajích různě? Představte si zcela běžnou situaci-rodina se dvěma dětmi bydlí na hranici krajů, např. pardubického a královéhradeckého. Jedno dítě studuje v Pardubicích, druhé v Hradci Králové. V pardubickém kraji začnou prázdniny už v červnu, v královéhradeckém až v půlce července. Jedno dítě bude mít už prázdniny, druhé bude stále chodit do školy a nebude mít nárok na účast na tradiční červencové rodinné dovolené. Navíc dítě, kterému začnou prázdniny v červenci a skončí v září, bude ochuzeno o letní počasí, protože v září už opravdu moc hezky nebývá. Rozumným řešením by bylo zavedení tříměsíčních prázdnin v termínu od poloviny června do poloviny září pro všechny žáky a studenty tak, jak je to běžné v některých vyspělých zemích Evropy. Přinelo by to takový rozvoj turistického ruchu, o jakém se nikomu ani nesnilo. A vo to de, ne?!

Emanuela Nohejlová-Prátová (1900-1995)

10. července 2009 v 14:13
Každý, kdo alespoň okrajově zabrousil do oboru numismatiky, zná jistě jméno Emanuely Nohejlové-Prátové. Kdo byla tato známá a uznávaná žena? Jednou větou-byla to průkopnice české numismatiky a jedna z našich předních specialistek v této vědní disciplíně. Narodila se 3. června roku 1900 ve východočeských Opatovicích nad Labem do rodiny tamního starosty, lékaře MUDr. Emanuela Nohejla. V roce 1918 úspěšně odmaturovala na pardubickém gymnáziu a poté vystudovala obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde jí byl učitelem významný český historik, profesor J. V. Šimák (1870-1941).

Po studiích pracovala Emanuela Nohejlová-Prátová v Národním muzeu jako pomocná síla a zároveň vyučovala dějepis na středních školách. V roce 1930 nastoupila do Národního muzea již jako stálá vědecká pracovnice numismatického oddělení. Během svého působení v Národním muzeu se seznámila s jeho odborným ředitelem Doc. Dr. Gustavem Skalským (1891-1956) a s profesorem Dr. Janem Květem (1896-1965), historikem a výtvarníkem, který tehdy v Národním muzeu také působil a který snad poprvé v českých dějinách ve větší míře využíval fotografickou zvětšeninu mnohdy jen několikamilimetrových mincí pro přiblížení mincovních obrazů široké veřejnosti. Nohejlová-Prátová a Gustav Skalský jsou považováni za zakladatele moderní české vědecké numismatiky a díky nim má naše numismatika v zahraničí značný respekt. Knihy Emanuely Nohejlové jsou k mání například i v knihovně Stanfordské univerzity v Kalifornii.

Nohejlová-Prátová přednášela od roku 1949 numismatiku na brněnské Masarykově univerzitě a později vyučovala i na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1958 získala titul doktor věd a roku 1964 byla jmenována univerzitní profesorkou. Po celý svůj život byla velmi aktivní; pracovala nejen jako přednostka numismatického oddělení Národního muzea nebo jako redaktorka několika odborných časopisů, ale byla i vedoucí autorského týmu řady vědeckých projektů. Velmi zdařilé a čtivé jsou její vlastenecky laděné knihy věnované historii a numismatice, často doplněné bohatou obrazovou přílohou. Bohužel, její zřejmě nejlepší dílo z padesátých let, Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I.-IV., které by dnes v případě reedice bylo zřejmě opravdovým bestsellerem, je velmi těžko k sehnání a nachází se snad už jen v knihovnách některých českých měst a univerzit. Podobné je to však třeba i s její prvotinou nazvanou Příběhy kláštera opatovického (1925), která se zabývá historií legendárního zaniklého a ve své době velmi vlivného kláštera, po němž nám zbyly do dnešních dnů jen pověsti o obřím pokladu ukrytém kdesi na dně Labe poblíž jezu při cestě z Opatovic do Vysoké. Profesorka Nohejlová-Prátová se v roce 1975 účastnila spolu s PhDr. Františkem Šebkem a Františkem Štillem geodetického průzkumu pomocí aparatury EOM s cílem objevit místo, kde v minulosti opatovický klášter stál. Klášteřiště bylo po několika dnech průzkumu skutečně zaměřeno a z půl metru hluboké a 2 x 5 metrů široké archeologické sondy byly získány tři přepravky střepů datovaných do 11 - 14. století, jedna přepravka cihlové mozaiky (u nás prý dost vzácné) a zbytky zdiva.

Emanuela Nohejlová si celý život udržela skvělou psychickou kondici a podle pamětníků se prý chovala pokorně ale zároveň s neokázalou noblesou. Ještě měsíc před svou smrtí vystoupila na oslavách 85. výročí založení pardubického gymnázia v pardubickém Domě hudby před čtyřmi stovkami studentů, kde zpaměti zarecitovala báseň od Viktora Dyka, oslavující českou budoucnost. Dr. Emanuela Nohejlová-Prátová, DrSc. zemřela na chirurgickém oddělení pardubické nemocnice dne 19. listopadu 1995 ve svých 95 letech a je zřejmě pochována na pardubickém hřbitově.

Zdroj: volně převyprávěno podle článku PhDr. FRANTIŠKA ŠEBKA, doplněno o další informace získané z internetu a z knih autorky.

Aktuality o zapálených Rómech z Vítkova

7. července 2009 v 12:09
V dubnu 2009 lehnul popelem dům rodiny Strakatošů z Vítkova a jejich dceru Ementálku se hasičům skoro nepodařilo uhasit jak byla rozpálená. Policie tehdy veřejně hlásala, že viník bude dopaden během května. Je tady červenec a policie stále tápe. Média měla jasno už v den, kdy o údajném žhářském útoku na Strakatoše informovala. Prý za činem stojí extrémisté, rasisté a taky pyromani z Ku-Klux-Klanu, který má v Čechách asi 3 milióny členů.

Starý fotr Strakatoš, odsouzený recidivista, byl po dohoření domu prezidentem Klausem ze zcela neznámých důvodů omilostněn a média začala informovat veřejnost o tom, že celá rómská rodinka byla naoprosto bezproblémová. Obyvatelé Vítkova mají ale na celou věc jiný názor. Podle jejich vyprávění je prý starý Strakatoš v okolí známá firma a navíc byl již v minulosti několikrát soudně trestaný. Několikrát soudně trestaný recidivista je tedy podle českých médií slušný člověk a zaslouží si prezidentskou milost. Přátelé, tak v jaké zemi to žijeme? Recidivisté jsou prezidentem chráněni a slušní lidé jsou zavíráni do vězení. Něco tady v Čechách očividně není v pořádku.

Hasiči, zasahující při požáru ve Vítkově, našli v troskách domu zbytky kanystrů s benzínem, několik autorádií a množství počítačů a jiné elektroniky. Romové z Vítkova zřejmě nebyli takoví svatoušci jak o nich básní naše prolhaná média. Zřejmě vysávali benzín z nádrží aut gadžů, kradli jim autorádia a vykrádali jim domy. Nakradený benzín se vítkovským Rómům zřejmě stal osudným a celá ta pohádka o žhářském útoku je jen výtvor médií. Viník, žhář který vlastně ve skutečnosti vůbec neexistuje, nebude dopaden a celý případ vyšumí do ztracena. Strakatošové dostanou nový dům z peněz, vybraných od hloupých emocionálně založených gadžů a omilostněný recidivista bude moct zase beztrestně krást benzín, autorádia a další elektroniku.