Květen 2008

EVP (Electronic Voice Phenomenon) aneb Mrtví nemluví?

29. května 2008 v 0:48
EVP je sice už starší záležitost, ale myslím, že v Čechách není příliš známá. Jde o vyvolávání duchů za použití moderní techniky, dokonce o tom byl natočen i film s názvem White Noise. Lidé věřili na posmrtný život snad odjakživa, stačí si vzpomenout na vybavení hrobek faraónů. Spiritistické seance, při kterých se scházeli lidé a za pomocí kontaktní osoby (média) zkoušeli kontaktovat zemřelé, byly módní záležitostí 19. století. Thomas Alva Edison byl jednou tázán, jestli by bylo možné použít nějaký z jeho vynálezů ke komunikaci s duchy. Edison odpověděl, že by to bylo rozhodně lepší než používat člověka jako médium.

První pokusy nahrát hlasy mrtvých na jednoduchý DIY magnetofon se uskutečnily už ve čtyřicátých letech v Americe. Výzkumníkům se podařilo nahrát celkem nesmyslná sdělení, hlavní ale bylo, že na záznamu byly slyšet hlasy, které nepatřily výzkumníkům. Nahrávání probíhalo v uzavřené místnosti. V roce 1959 si nahrával švédský malíř a producent Friedrich Jürgenson zpěv ptáků. Když si později pouštěl nahrávku, uslyšel na ní hlas jeho zesnulého otce a také hlas jeho mrtvé manželky, volající jeho jméno. Od té doby proběhlo několik vědeckých výzkumů na toto téma, které však posmrtný život nepotvrdily, ale ani nevyvrátily. Nějaké hlasy se vědcům skutečně nahrát podařilo, ale bylo jich prý moc málo a objevovaly se jen náhodně. Závěr jednoho vědeckého výzkumu byl popsán v časopise Journal of Scientific Exploration v roce 2001.

Je posmrtný život možný? Teoreticky ano. Za živa se člověk skládá z kostí, svalů, orgánů, atd... Po smrti se skládá z toho samého, ale je zkrátka mrtvý, nehybný, nemyslící. Něco mu chybí, něco, co jeho tělem za živa hýbalo. Může jít o nějakou formu energie, možná o duši. Kde se duše nebo energie v člověku objeví při nitroděložním vývoji a kam se z něho ztratí po smrti není zcela přesně známo. Z výzkumů doktora Duncana MacDougalla ale vyplynulo, že lidské tělo váží po smrti o 21 gramů méně než před ní. Jde o váhu duše? Možná.

Jak navázat kontakt se zesnulými pomocí moderní techniky? Stačí prý rádio s kazetovou mechanikou a funkcí rec (nahrávání). Ideální prý je naladit šumění mezi stanicemi a začít nahrávat. Hlasy nejsou slyšel ve vysílání, ale ozývají se až při poslechu záznamu a to prý jen sporadicky a jen jednotlivá slova. Celé věty jsou slyšet jen výjimečně. Je prý možné nahrávat i jen tak někde v přírodě dál od civilizace nebo i z televize opět šumění mezi stanicemi.

Každopádně, pokud jste někdy viděli ducha nebo pokud se vám podařilo nahrát jeho hlas, napište to do komentářů, případně tam dejte odkaz na fotku nebo na záznam.

Ať žije umělecká skupina Ztohoven!

25. května 2008 v 23:26
Zaprděné a zatuchlé kalné vody českého výtvarnického světa poslední dobou občas rozčeří originálně pojmenovaná skupina, která není teroristická ani politická, ale čistě umělecká a taky dost vtipná. Bohužel smysl pro humor je něco, co se v Čechách nenosí a co je třeba důsledně trestat, proto i členové seskupení Ztohoven mají opletačky se zákonem. Za připomenutí stojí třeba nabourání se do televizního pořadu Panorama, do kterého členové Ztohoven vložili zřejmě po vzoru Tylera Durdena z Klubu rváčů sekvenci s atomovým výbuchem nad nejmenovaným českým pohořím.

Dalším hodně povedným kouskem bylo upravení pražských semaforů. Barvy zůstaly stejné, jen panáčci se rozpohybovali, navíc autor tohohle kousku, David Brudňák alias Roman Týc (netuším, které jméno je jeho skutečné) oblbuje i českou justici právě tím, že tvrdí, že není tím, kým je, a je tím, kým není. Možná je to úplně jinak, ale trošku jsem se do toho zamotal. Stejný umělec prý vymyslel i hru "Seber policajtovi čepici a zmiz!" a má na kontě ještě další sebevražedné kousky. Skupina Ztohoven na sebe upozornila i dalšími pouličními akcemi, například zakrytím části srdce nad pražským hradem, čímž vznikl otazník nebo přelepením asi 800 reklamních vitrín v pražském metru otazníkem a odkazem na webové stránky skupiny.

Podařilo se mi ještě vypátrat, že skupina Ztohoven apeluje na zdravý lidský rozum, zpochybňuje pravdivost a uvěřitelnost médií, varuje před záměnou mediálního světa za svět reálný. Tuhle uměleckou skupinu tvoří prý 20 až 100 lidí, jejichž heslo je, že každá další akce musí být lepší a větší, než ta předchozí. Už se těším, co dalšího umělci ze Ztohoven vymyslí.

Lockpicking pro amatéry aneb Jak otevřít zadlabávací zámek HOBES bez klíče?

24. května 2008 v 12:11
Se svým šperhákem otevřu 9 zadlabávacích zámků HOBES z deseti. Ten desátý zámek je totiž zámkem bezpečnostním, takzvaně dozickým. Začněme ale popořádku. Firma HOBES je hlavní český výrobce zadlabávacích zámků a tenhle článek je věnován zámkům starším, čili těm, do kterých se nedává vložka FAB, ale je v nich už zabudovaný mechanismus, pohybující západkou. Kromě západky obsahují zadlabávací zámky HOBES ještě jednu pohyblivou část, tzv. ořech, což je jakýsi jazýček, ovládaný stlačením kliky.

Lockpicking je něco, co mi tak trochu uniklo, jde totiž o sportovní otevírání různých typů zámků bez použití klíčů, pouze za použití nástrojů, jakými jsou šperháky, planžety a podobně. Na všech stránkách, věnujících se lockpickingu najdete plno návodů, jak otevřít zámek opatřený vložkou FAB během 10ti vteřin, horší je to ale s návody, týkajícími se zadlabávacích zámků obyčejných. O zámcích dozických jsem nenašel jediný návod na otevření.

Tento článek slouží pouze jako návod pro nouzové otevření vašich dveří, nepokoušejte se kamkoliv vniknout neoprávněně!!! Klasický zámek od firmy HOBES je vyfocen vedle tohoto textu. Pokud klíč k tomuhle zámku ztratíte, nemusíte zoufat, protože nouzové odemknutí je tak jednoduché, že ho zvládne skoro i batole. Stačí si opatřit šperhák, který si lehce vyrobíte z drátu, jehož konec ohnete. Ohnutá část by měla být dlouhá asi 12 milimetrů. Daleko jednodušší než výroba šperháku je upravení originálního klíče HOBES, jako ideální bych viděl klíč číslo 28 (HOBES má klíče číslované), jehož spodek jednoduše zbrousíte z obou stran do plocha tak, aby šířka zbroušené části byla 2-3 milimetry. Narozdíl od šperháku potom tenhle upravený klíč do zámku zasunete klasickým způsobem, kdežto šperhák se do zámku musí vsunout zahnoutou částí napřed.

Po zasunutí šperháku nebo zbroušeného klíče do zámku už jen klasicky otočíte a máte odemčeno (nebo zamčeno). Opravdu se tímto způsobem dají otevřít všechny zadlabávací zámky HOBES s výjimkou dozických, ke kterým jsou klíče zbroušené ve více rovinách. Dozický zámek ještě prozkoumám a snad o něm brzo napíšu první instruktážní článek. Na velmi nepřehledné stránce www.lockpick.cz se totiž o otevírání dozických zámků nedozvíte vůbec nic a to je celkem škoda, protože jsou hojně používané. Takže nouzovému otevírání zdar!

Dobrý den, máte chvíli čas na monitorovaný rozhovor? aneb Telemarketing je telefonní spam

23. května 2008 v 11:02
Taky u vás doma zvoní telefon od rána do večera a pokaždé, když ho zvednete, zeptá se vás vycvičený hlas: "Dobrý den, máte chvíli čas na monitorovaný rozhovor?". Je to jako mor, říká se tomu telemarketing, jinými slovy otravování lidí, takový telefonový spam. Opravdu mi to už leze krkem a tyhle telefonové otrapy posílám tam, kam všichni patří, totiž do prdele.

Chtěl bych tímto poprosit všechny čtenáře tohohle článku, aby všem těm otravným brigádníkům z telemarketingového centra odpovídali v podobném stylu jako já. Buďte prosím na ty dotěrné hyeny co nejnepříjemnější a nejsprostší, za žádnou cenu s nimi nespolupracujte a nakonec je pošlete do prdele, ale snažte se to provést s klidem a elegancí tak, aby to s otrapou z telemarketingového centra aspoň trošku zamávalo a aby u něho došlo co nejdříve k syndromu vyhoření, který se prý dostavuje celkem rychle u lidí, kteří jsou ve své profesi často odmítáni. Odmítejte proto prosím všichni vytrvale ty telefonisty a telefonistky, třeba jich časem bude míň a svět bude bez nich veselejší.

Další smutnou kapitolou jsou pouliční otrapové - různí anketáři a výběrčí příspěvků na tohle a tamto. Jeden den je kytičkový, další bílopastelkový, potom srdíčkový, měsíčkový, plyšáčkový a já nevím jaký ještě. Vyjdete z baráku a už jdou po vás jako komáři a klíšťata: "Máte chvíli čas na anketu?", "Dobrý den, přispějte prosím na ...". Nestíháte je odhánět, ze všech stran na vás skáčou další a další a všichni něco chtějí. Dojdete na nádraží a tam to začne na novo: "Kámo, nemáš cígo?", "Kámo, nemáš ňákej drobák?" a tak podobně.

Jaké má tenhle závažný společenský problém řešení? Sociologové mlčí jako vždy. Řešení přináší opět pouze slovutný Liquidator. Jako prckové ve školce jsme hráli zajímavou sado-masochisticky laděnou hru, při které jsme odříkavali říkanku: "Chodí pešek okolo, nedívej se na něho, kdo se na něj koukne, toho pešek bouchne." A mrd ho, jeden to vždycky schytal polstrovaným obuškem a měl takzvaně peška. Nejlepší by proto bylo, kdyby měl každý občan u sebe peška (jakýsi obušek), kterým by od sebe odháněl pouliční otrapy. S telemarketingovými centry by se občané, které neustálé telefonní otravování štve, vypořádali tak, že by tam zkrátka vtrhli se svými pešky a pořádně ty telefonní otrapy zbušili. Občané by měli nejen prospěšnou tělesnou aktivitu, ale zároveň by si ulevili a ještě by třeba vyřešili závažný problém telefonního spamování.

Jak opakovaně a legálně spáchat pojistný podvod po vzoru Dopravní policie Vsetín

8. května 2008 v 11:21
Liquidator blog je tak dobrý, že jej obden navštěvují "velcí bratři". Tito pravidelní návštěvníci se rekrutují především z řad vlády, justice, policie a sem tam na tento slovutný blog zabloudí dokonce i někdo s adresou "hrad.cz". Někteří policisté se dokonce aktivně zapojují do diskuzí pod některými články a píší tam otevřeně rasistické komentáře. Netuším, jestli má jít o pouhou provokaci nebo jestli jde o skutečné názory policistů, kteří se ani neobtěžují tím, aby skryli svou IP adresu:-).

Pro všechny vlivné státní šmíráky, kteří tento blog napjatě sledují, mám jeden teskný, pravdivý příběh: Vsetín je město, které proslavil hlavně jeho ex-starosta Čunek, mísními lidmi zvaný Čuník. Jezdil si pro sociální dávky, přitom měl na účtě miliony, navíc ještě vystěhoval od tamní nemocnice Romy, kteří po městě šířili žloutenku a neplatili nájem. Vsetín má ale daleko víc zkažených šéfíků. Jedním z nich je třeba vůdce tamní dopravní policie, Jiří Chachálek (jméno bylo upraveno, aby každý poznal, jak je ten chlapík vysmátý). Tenhle vykutálený vykuk má pod palcem jak úředníky z tamního městského úřadu, tak i tamní pojišťováky.

Pokud pojedete na Vsetín, zastavte se na křižovatce ulic Michala Urbánka a Okružní (mapa zde), určitě tam spatříte zaparkovaný otlučený pojízdný vrak vozu Renault Clio (stará verze) neurčité barvy, který hlavně v zimních měsících stojí zaparkován tak, aby do něho mohli narazit řidiči, klouzající se z chemicky (ani jinak) neošetřené, sněhem zapadlé ulice Michala Urbánka, kde je klesání dobrých 10%. Podle vsetíňáků byl na tom samém místě Chachálkův vůz nabourán stejným způsobem za poslední tři zimy minimálně třikrát. Na tom ještě není nic nelegálního, poněvadž na zmiňovaném úseku ulic u křižovatky není zákaz stání, který tam prý dřív býval. Křižovatka obou ulic je sice díky zaparkovaným autům zcela nepřehledná, nedaleké rozlehlé parkoviště zeje prázdnotou, ale s tím se nedá nic dělat.

Horší (a méně legální) už je to, kolik si zmiňovaný dopravní policista účtuje za opravy od "své" pojišťovny. Cena otlučeného Chachálkova vozu Renault Clio je zhruba 30 000 Kč. Při nárazech od řidičů, kteří kloužou z kopce po ulici Michala Urbánka, bývá u Chachálkovy káry nejčastěji poškozen přední nárazník s mlhovkou a světlometem na straně řidiče a přední blatník. Celá oprava by tudíž měla stát i s prací a materiálem do 5000 Kč. Náš vysmátý dopravní policista požaduje po pojišťovně vždy částku několikanásobně vyšší, zhruba 20 000 Kč. Náhradní díly poté sežene na vrakáči, přední nárazník měl dokonce pouze zatmelen nějakou polyuretanovou pěnou.

Chachálek má údajně dva dospělé potomky, jeden prý má problémy s alkoholem, druhý snad dokonce s drogami. Nabízí se otázka, jestli muž, který nedokázal vychovat svoje děti, má mít i nadále právo vychovávat české řidiče, když je sám dost nevychovaný a projevuje se jako dementní hulvát typu Klementa Gottwalda? Nabízí se ještě jedna prognóza pro vsetínskou pobočku Chachálkovy pojišťovny, u které má tento vykuk sjednané povinné ručení: letos v zimě za vámi tenhle dopravák přijde pro dalších 20 000 Kč, protože jeho Renault Clio bude opět nabourán na křižovatce ulic Michala Urbánka a Okružní nějakým zoufalcem, který to na tom ledu neubrzdí.